Boží učení zprostředkované Mojžíšem (a nejen to) tvoří celek. Tak ho máme brát, učit a hlavně praktikovat. Něco nám v něm bude bližší. Na něco položíme větší důraz. Něco si snáz zapamatujeme. To tak prostě bývá. A každý to máme jinak. Pokud jde o nás, nemáme v Mojžíšově Tóře (= 5 knihách Mojžíšových) nic upřednostňovat ani upozaďovat. Nic nevynecháme a nic nepřidáme. To znamená, že nebudeme hledat svůj zájem, ale všechno, co Bůh řekl. Tím prokazujeme úctu Hospodinu a jeho slovu. Tato úcta nevylučuje výklad. Naopak, ona nás povzbuzuje a zavazuje, abychom Boží slovo aktualizovali a hledali jeho smysl. Apoštol Pavel mluví jen o tom, co Kristus skrze něj vykonal. Nepotřebuje nic přidávat, zveličovat ani přikrášlovat.
Panovníku Hospodine, tvé slovo je tak rozmanité a bohaté!