V Přísloví je psáno, že v moci jazyka je život i smrt. Věřím, že lidé jsou nakloněni k životu a že někde uvnitř jejich bytosti je touha po šťastném a dobrém životě. Pravé poznání všemohoucího a dobrého Boha vybízí, aby zazněl zpěv k Bohu, aby zazněl vděk Bohu. Teprve v upřímném vztahu s Bohem můžeme vnitřně ze srdce vyznat to, co zde říká žalmista: Ano, Pane, toužím po tvém slově, toužím po tom, abys mě proměňoval. V tobě jediném je pravda a ty jsi ta cesta, pravda i život.
Pane, prosím tě, abys vložil do mých úst jen slova, která povedou k oslavě tvého jména. Prosím, ať jsou naše srdce plná Boží lásky a spravedlnosti a naše ústa ať jsou ozvěnou Boží lásky.