Pokud jsme dali svůj život Bohu, nezapomínejme na to, že jsme s ním uzavřeli smlouvu. Odložili jsme starý způsob života a přijali nový. Nezapomínejme, kdo je náš Bůh, a nečiňme si boha z ničeho jiného. Pokud je nám Bohem Hospodin, pak následujme Ježíše Krista a nechme se naplňovat Duchem svatým. Usilujme o to, abychom chodili v jeho síle a v naději, kterou nám dává. Dávejme svůj život a svoje boje pod jeho vládu a dovolme mu, aby on bojoval za nás. Kdykoliv a kdekoliv se na něho můžeme obracet, rozmlouvat s ním a nechat se jím vést. Pokud to tak v životě nemáme, pak se zamysleme, kdo nebo co je vlastně naším bohem. Ke komu anebo k čemu vzhlížíš? Pro co žiješ, čemu se klaníš? Na co spoléháš a ke komu se obracíš? Zjistíš-li, že je ve tvém životě něco, co tě odvádí od Hospodina, pak je tu pro tebe výzva: rozpomeň se, odkud jsi klesl a kdo je skutečným zdrojem života.
Hospodine, vyznávám, že ty jsi ten, komu jsem odevzdala svůj život, ten, koho chci následovat, ty jsi můj Bůh.