Bible pokládá za samozřejmost, že spravedlivý člověk desátky dává. V době proroka Malachiáše Bůh přikázal: "Přinášejte do mých skladů úplné desátky. Až bude ta potrava v mém domě, pak to se mnou zkuste, praví Hospodin zástupů: Neotevřu vám snad nebeské průduchy a nevyleji na vás požehnání? A bude po nedostatku." - Když se dnes mluví o desátcích, lidé, kteří nechtějí dávat nebo nechápou, že dávat je třeba, namítají, že přikázání dávat desátky platilo jen ve starozákonní době. Samozřejmě, že v té době lidé desátky dávali. Avšak Ježíš káral farizeje, že přísně dodržují paragrafy zákona, ale nedodržují milosrdenství lásky: "Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Odevzdáváte desátky z máty, kopru a kmínu, a nedbáte na to, co je v Zákoně důležitější: právo, milosrdenství a věrnost. Toto bylo třeba činit a to ostatní nezanedbávat" (Mt 23,23). Ježíš tím učí, že i v době evangelia je třeba desátky dávat. Je také zřejmé, že když dávali Bohu desátky farizeové a pokrytci, tím spíš je má dávat spasený Boží lid, změněný evangeliem, aby zakusil otevření nebeských průduchů.
L 21,25-33 * Jk 5,7-8 * Ž 80