Všichni máme své učitele, ať už vědomě nebo nevědomě. Děti napodobují své rodiče a kamarády, v dospělosti pak mluvíme spíše o tom, že nás ten druhý inspiruje. Ježíš se nám nabízí jako učitel a rádce, cesta, pravda a život. Nemyslím, že rozhodnutí pro Krista jako životního učitele je rozhodnutí jednoduché. Kristovská cesta k životu nemusí být vždy lákavá. Leckdy není lehké Kristu porozumět a ztotožnit se s jeho pohledem na svět. Svými slovy i činy uváděl Kristus mnohé lidi do rozpaků. Přesto jsou tu generace těch, kteří se modlili podobně jako žalmista: "Vyučuj mě, vždyť jsi Bůh, má spása." Jdeme životem jen jako poutníci, kteří nevidí za zatáčku. Nejsme schopni dohlédnout za kopec, na jehož vrcholek se právě škrábeme. Na čí zkušenost, doporučení, radu vsadíme svůj život, je otázka víry. Naši otcové a matky ve víře nám zanechali v Písmu svědectví, že přes všechna úskalí a těžkosti jsou Boží cesty darem života a vedou k životu.
Otče náš nebeský v Ježíši Kristu, veď nás svým Duchem. Uč nás moudrosti, vždyť jsi náš Bůh, naše spása a náš život. Amen.