Věrnost znamená moci se spolehnout, že mne partner (nejen v manželství) nepodrazí, neopustí, že ke mně nebude lhostejný, že se proti mně nepostaví nepřátelsky. Ale současně to musí znamenat, že je také na mne spolehnutí, neobrátím se zády, nepostavím se proti. Pak je to harmonický vztah, vzájemná pomoc, opora, provázení, jistota. Když však věrnost vymizí, prožíváme osobní traumata, zhroucení. A bolí to, moc to bolí. Věrnost byla dána člověku do vínku při stvoření jako jeho schopnost. Ano, i Hospodin ji vyžaduje od člověka vůči sobě. A nepožaduje nic, co by člověku nedal, k čemu by ho sám neuschopnil. Proto může od člověka vyžadovat věrnost, dodržování smlouvy, kterou mu nabídl. Však na tom člověk "neprodělá".
Hospodine, kéž mám i dnešního dne ve všech situacích, rozhodnutích, slovech i myšlenkách na paměti, na čem ti záleží..