Lidská pýcha snad nezná žádných mezí. Dokážeme se chlubit svým majetkem, vzděláním, věkem, úspěchy, silou, rodinou, známými… Setkání s Bohem nám ale bere tyto berličky, kterými se snažíme podepřít vratkost našich životů. Před Boží tváří jsme jen prach, který se navrátí v prach. Spoléhání na všechny ty světské opory se dříve nebo později vždycky ukáže jako pomíjivost. My si ale potřebujeme přiznat tuto hořkou pravdu o pomíjivosti slávy tohoto světa. Před tímto Božím soudem naše pyšné srdce zkrotne a v pokoře se otevře Boží milosti. Teprve ta naplní náš život tím, co nepomíjí.
Pane Ježíši, děkujeme ti za věčný život, který z tvé ruky můžeme přijmout jako nezasloužený a nezasloužitelný dar.