Soužení a sláva. Tma a světlo. Lehkost a váha. Mimochodem, víte, že hebrejský výraz pro slávu znamená taky váhu a tíži? Sláva prostě vždycky hodně váží. Ale zpět k úvodním kontrastům. Je to otázka pohledu. Jak se díváme a hlavně odkud. Z pohledu věčnosti mnohé těžkosti vypadají jako nic zvláštního. „My v nebi vidíme: vše, co pokládáte za zlo, je dílem milosti“ (Martin Buber: Chasidské příběhy). Čím to je? Tím, jaký je a jak působí Bůh. „Milostivý, plný slitování, spravedlivý…“ On dává vše na správné místo. To znamená: do slávy – své slávy. Jednou to uvidíme. Bůh je dobrý, proto smíme čekat pořádnou tíži slávy.
Pane, pomoz nám, ať si smíme i v těžkostech zachovat perspektivu naděje a smyslu pro to, co zatím není vidět.