Nejtěžším zklamáním je zrada. Počítáme s něčí láskou a věrností, ale on se postaví proti nám anebo zmizí. Když to nečekáme, když s druhým počítáme, ale on s námi už ne, je to zrada. Kolikrát jsme to zažili sami? Kolikrát za život jsme někoho zklamali my? Zlomí nám to srdce, ochromí schopnost milovat. Bůh je jako dokonalý rodič. Kolikrát jsme my nad svými dětmi mávli rukou. Kolikrát jsme zradili své děti? A kolikrát jsme zradili Pána Boha… Aby se Otec nebeský nenechal zraňovat lidskou nevěrností, poslal svého Syna. Ježíš stojí mezi námi a Otcem a říká: „Prosím, nezlob se na ně, já vím, jak je to těžké, být člověkem.“ Proto se Otec nezlobí. Díky Ježíšovi nemůže žádný člověk zklamat Boha Otce. Mezi námi a Bohem stojí milovaný a milující Syn Ježíš. Nemá nad námi kdo mávnout zklamaně rukou. Bůh nás nezraňuje, ale léčí svou věrností. Vidí ve tváři každého z nás svého milovaného syna či milovanou dceru.
Bože, neopouštíš, co miluješ. Nezrazuješ sám sebe. Tím nám dáváš naději na nový začátek – s tebou. Jsi věrný a také my chceme být věrní tobě. Vždyť bez tebe nezvládneme nic tak jako s tebou.