Ve slovech „nevydávej své dědictví potupě“ je skryta naděje. Těmto slovům předchází slova o otevření se Bohu, roztržení svých srdcí. Ta slova vybízejí k obratu k Hospodinu. Obrácení k Hospodinu i z těch nejlepších a nejdůležitějších okamžiků života, jako je radost matky nad jejím dítětem, radost ženicha a nevěsty. I v těchto okamžicích slyšíme slovo výzvy k pokání, uvědomění si vlastní hříšnosti. Ano, tento stav uvědomění si vlastní hříšnosti a pokání před Bohem nám otevírá cestu k němu. Naše otevřené, mnohdy i bolestné srdce pak může přijmout Boží uzdravení. Vždyť Bůh drží své slovo. Nic nezhatí Hospodinovy plány, jeho slovo. On stojí za svým slovem, jeho slovo je pevné a naplněné láskou k tobě. Je plné naděje a pravdy.
Pane, prosíme tě o víru do našeho života.