Když přijímala naše mladá sousedka s novorozenětem ukrajinské uprchlíky, zeptala se nás: „Vy také někoho chcete?“ Ona do svého malého domku o dvou místnostech přijala matku se dvěma rozjívenými kluky. I my jsme mohli půl roku sdílet svůj domov s mladičkou ukrajinskou dvojicí. Obohacovali nás. V době, kdy si našli samostatné ubytování a odešli, zabila otce naší mladé Ukrajinky mina. Vstoupil do armády po anexi Krymu…
Škobrtáme přes národní samochválu. V našem sousedství jsou dva velké domy s dožívajícími majiteli. Neodvážili jsme se jim ocitovat slova proroka: Nechcete svůj dům otevřít?
Nebeský Otče, otevřel jsi nám svůj dům dokořán. Kéž tě v tom umíme následovat.