Žijeme ve společnosti, pro niž bývají nejvyšší hodnotou peníze či pracovní úspěchy. Často i nevědomky stojíme pod tlakem, abychom byli ještě výkonnější a vydělávali ještě více. Vše dobré, čeho se nám dostává, máme nakonec tendenci chápat jako vlastní úspěch a to, co nedopadne podle našich představ, jako vlastní prohru. Tak nějak ale zapomínáme na to, že život je nezasloužený dar. Že nic z toho, co máme a z čeho se můžeme radovat, není samozřejmostí. A že nakonec nezáleží na tom, kolik peněz vydělám, kolik úspěchů sklidím nebo jak o mně budou ostatní mluvit, ale na tom, jestli zůstávám s tím, kdo je nad tím vším.
Hospodine, děkuji za vše dobré, co smím přijímat, za každý větší i menší zdar, za každého, kdo mi byl nebo stále je v životě požehnáním.