Slova „neopustím tě“ do nás vlévají nový život. Naše životy jsou protkány dobrým, někdy i zlým. Mohlo by se zdát, že Jozue viděl Mojžíše jako toho, kdo nevstoupil do zaslíbené země. Blízký vztah ovšem neznamená, že musíme všeho dosáhnout. Blízký vztah, a zvláště s Bohem, nám dává jistotu jistot. Jistotu, že on je s námi a neopustí nás. Znamená to, že i když možná nejde vše dle našich představ, Bůh stojí za mnou a stále mě miluje. Naše opuštěnost může být někdy jen zdánlivá. Pravda je taková, že Bůh, Ježíš sám, prohlásil: „Já jsem ta cesta, pravda i život.“ On se nemění a i nyní je nám pomocí, a to skrze Ducha svatého. Ten nám potvrzuje i Boží slovo, že se o nás Bůh stará a postará.
Pane, prosíme tě, proměňuj naše srdce. Duchu svatý, promlouvej k nám a dej, ať jsme vnímaví na tvůj hlas.