Mojžíše si Bůh vyvolil za svého služebníka a poslal ho vysvobodit Izrael z otroctví. Mojžíš však neznal Boží jméno a Hospodin mu jej zjevil: "Jsem, který jsem." To znamená, že všecko na světě má své bytí, ale jen dočasné, které dříve či později skončí. Bůh však nekončí a tím je zaručena i existence jeho lidu. V Novém zákoně je to přivedeno k vrcholu a zdá se, že jakýmsi protiřečením. Výpověď: "Já jsem" nemá začátek ani konec, zatímco výpověď: "Já jsem Alfa i Omega" je "počátek i konec". To se však nevztahuje na Ježíšův život, který je věčný dopředu i dozadu. Jde však o záchranu těch, kteří: "žízní po životě". Ty Kristus obdarovává "živou vodou" od začátku až do konce, to znamená stále a zadarmo. V něm se stáváme účastníky věčného života. Které povolal, aby ho následovali, těm zaslíbil i věčný život. "Kdož věří v Syna, má život věčný" (J 3,36)! Přitom je naší radostí, že tu nejde jen o délku, ale především o jakost života: "Kdokoli by si chtěl zachránit život, ten jej ztratí. Kdokoli by jej ztratil, ten jej zachová" (L 17,33 B21). Náš život není cestou do hrobu, ale na svatbu Beránkovu (Zj 19,7).
L 5,27-32 * 1Kr 17,17-24