I když si myslíme, že všechno kolem je k ničemu, a stav věcí se jeví jako beznadějně neutěšený, objektivně tomu tak není. Tak jako v dobách našich předků je tu Hospodin, který nenechá svůj lid na holičkách. Je jen třeba, abychom si to uvědomili, abychom byli přesvědčeni, že právě on je tím, kdo může věci změnit. Bez naší iniciativy a touhy se nic nestane. Když však v tichosti srdce zaklepeme na dveře, otevřou se, Hospodin nám své milosrdenství neodmítne. Jde o to, abychom překročili práh hrdosti a uznali, že bez Hospodina nemůžeme udělat vůbec nic.
Dej, Pane, abychom přemohli vlastní hrdost a utíkali se k tobě, protože jedině ty jsi život.