Tak odpověděl Hospodin Mojžíšovi, když pod tíhou reptajícího lidu pochyboval, že by Bůh mohl na poušti tak četnému zástupu po celý měsíc dát maso k jídlu. Přesto ho Bůh netrestá, nýbrž vyučuje víře a dokonce mu dává důkaz, že své slovo mocně uskutečňuje. A my opět vzpomínáme, co řekl anděl Gabriel překvapené Marii. A na sítě plné ryb po marné noci. A na nasycení zástupů z pěti chlebů a dvou rybiček. A na podivné utišení bouře. A na vzkříšení dcery Jairovy. A pak na vzkříšení Kristovo. A na svědectví apoštola Pavla, že ho Bůh ze samého náručí smrti vysvobodil, když se už vzdal naděje na přežití. Není to dost, abychom i my věřili, že Bůh není na záchranu krátký? Jenže ony hlodají některé zkušenosti. Když jsme právě věřili a modlili se a důkaz Boží moci jsme neviděli. A přece, kdo nedal na důkazy a nepustil se víry v Boží pomoc, poznal, že Boží ruka do jeho příběhu dosáhla. Zachytila, podepřela, pozvedla. Vede dál. Apoštol Pavel se pro tuhle víru dovolává Abrahama. Pravda, i on se kdysi Božímu zaslíbení skrytě pousmál, stejně jako Sára. Ještěže Boží láska je mocnější než naše pochybovačná víra.
Slitovný Bože, ještěže naší malověrností nepohrdáš. Ještěže jsi nám ke všem svým zaslíbením řekl jasné "ano" ve svém ukřižovaném a vzkříšeném Synu. Amen.