Malé Katce bylo osm let a její mamka myla nádobí, když pojednou Katka uviděla něco, čeho si ještě nikdy nevšimla. "Mami!" zvolala, "ty máš ale škaredé ruce!" "Ano, Katko," řekla mamka potichu, "jsou opravdu škaredé." "Ale proč, mami? Vždyť všichni ostatní mají pěkné ruce!" říkala netušíc, jak každé slovo píchlo mamku u srdce. V očích se jí objevily slzy. "Mami, odpusť, udělala jsem něco špatně?" Maminka chytila Katku za ruku a šly si spolu sednout. "Něco ti musím vyprávět." Pak jí vyprávěla příběh o požáru a o tom, jak vtrhla do hořícího domu, jak uchopila své dítě z hořící postýlky a tímto ji zachránila.
Díky, Pane Ježíši, za tvé ruce a jizvy na nich. Za tvé ruce, které byly přibité hřeby ke kříži. Díky za tvou lásku, jež nám vydobyla záchranu.