Žalmistovy obrazy jsou hodně masivní, naturalistické. Vytahovat ubožáka z kalu, to je přece síla. Ale kdo zažil, co znamená být na dně, co to je být v průšvihu, ten se neděsí. Popsal by to možná peprněji. Duševní ztráty a propady skutečně bývají i mnohem horší. Kam až musí Hospodin sestoupit, aby našel i toho posledního. Ten, kdo spadl do maléru - jednorázového nebo životního - pochopí, o čem je řeč. Právě sem, do největších hlubin lidské bídy, sestupuje Bůh vtělený v Ježíši, abychom my nemuseli až na dno.
Pane, je to něco ohromného, že jsi v Kristu živý mezi námi. Vždycky včas a přesně tam, kde to potřebujeme.