Elijáš prožívá po slavném vítězství nad Baalovými proroky svoji temnou chvíli. Strach a deprese a beznaděj svírají jeho duši. V nejtěžším okamžiku posílá Bůh anděla, aby ho občerstvil a zachránil. I my prožíváme na cestě víry své výšiny a hlubiny, i na nás spočívá Boží láskyplný zrak. Za námi však Hospodin posílá svého vlastního Syna se zvláštním pokrmem: Toto je mé tělo a má krev. Jez a pij! V síle tohoto pokrmu doběhneš vítězně běh víry. Jak často sytím svoji duši tímto nebeským pokrmem?
Otče, děkuji ti za ten pravý pokrm, tu novou manu - oběť tvého Syna. Pomoz mi, abych v její síle vytrval až do konce cesty víry.