Naděje a pokoj jsou zbožím, po němž by měla být největší poptávka. Ne vždy si to ale člověk uvědomuje. I ten, kdo touží po mnoha jiných věcech nebo hodnotách, chce mít světlou a zajištěnou budoucnost. Také o pokoji se moc nemluví ve světě plném hluku, ruchu a aktivit. Když však člověku dojdou vnitřní zásoby pokoje, ztrácí sílu dělat to, co jej doposud naplňovalo, a nejjednodušší povinnosti se pro něj stávají noční můrou. Dnešní slovo můžeme vnímat jako zaslíbení: díky vztahu s Bohem máme vnitřní pokoj a naději. Ta je dokonce věčná, protože Kristus vstal z mrtvých a tak nám vydobyl věčný život – ani smrt tedy nemusí ohrožovat či zásadně omezovat naši životní perspektivu. Jak vzácný poklad je naším údělem! Necháme si ho jen pro sebe?
Učiň mne svědkem naděje a pokoje!