Naši dvouletou kmotřenku bereme v neděli do kostela a mezi děti do nedělní besídky. Svým jazykem mluvící malý človíček spíná ruce k modlitbě – tak, jak to dělají dospělí kolem něj. Často zaznívá komentář: „Aj ja, aj ja.“ Přicházíme před oltář k požehnání dětí. Otevíráme zpěvník a zpíváme. Je to jiné společenství než na pískovišti. Uvidíme, co přinese pozdější věk, ale považujeme za důležité přicházet a zapojovat se do společného dobrořečení Bohu už teď. Je to povzbuzením i pro ty nejstarší.
Žalm 68 nesměl být jednu dobu zpíván na veřejnosti, protože to byl žalm francouzských protestantů (hugenotů), kteří zažili kruté pronásledování. Bylo to válečné pronásledování. Válečníkem, vítězem je však nakonec samotný Hospodin a on je taky naším ochráncem.
Pane Ježíši, děkujeme za tvé zaslíbení, že tam, kde jsou dva nebo tři shromážděni ve tvém jménu, tam jsi ty uprostřed nich. Vkládáme se pod tvé vedení a tvou ochranu.