Bát se Boha je normální. Kdo pozná, že JE Bůh, ten se ho bojí. Jeho svatost budí bázeň, protože on nás přesahuje. A přece můj vztah k němu není založen na strachu, nýbrž na vděčnosti. Tento velký, mocný Bůh je současně můj Otec. Poslal na svět svého Syna, abych nebyl jeho svatostí rozdrcen, nýbrž pozvednut. Sklonil se ke mně, abych mohl volat: Abba, Otče! Proto jej také chci poslouchat, proto toužím po tom, abych konal, co si přeje. Ne ze strachu, ale z vděčné lásky.
Pane, děkuji za tvé pověření žít pro tebe a konat tvé dílo. A s úžasem a vděčností tě chválím za to, že můžeš k službě použít i mě.