Láska je trpělivá. To říká apoštol Pavel. Celý život se učíme trpělivosti. Žalmista říká, že čeká na Boží slovo. Tak jako fotograf čeká na dobré světlo, i my musíme čekat. Čekat znamená vnímat, být otevřený pro Boha. Dnešní svět chce vše okamžitě. I my občas podléháme pocitu, že musíme obrátit celý svět, všechny naše blízké, ale pak vyčerpáním padáme a zjišťujeme, že Bůh dává všemu růst v pravý čas a v pravý čas nám také ukáže, kam jít, co říkat a co konat. Proto je v modlitbě Páně tak nesmírně důležité "Buď vůle tvá" nebo na jiném místě "Ne má, ale tvá vůle se staň." Této modlitbě se musíme učit. To první, k čemu nás dnešní verše vybízejí, je však ještě něco jiného. Máme odhodit strach. V Písmu najdeme nesmírné množství výzev, abychom se nebáli. Je-li Bůh naším štítem, není třeba se bát. Strach spoutává a brání životu.
Do tvého milosrdenství poroučíme, Pane, svůj život i celý tento svět, protože jedině v tobě je naše síla, ochrana i spása.