Jak je tomu s chválou Boha? Je potřeba Boha chválit, abychom se dostali do jeho přízně, vlichotili se mu, skládali mu komplimenty či poklony? Asi chvále rozumíme jako přirozené vděčnosti Bohu, jako projevu úcty k němu. On není obdivuhodný proto, že by utrpěl nějakou škodu, kdybychom ho neobdivovali. Že by trpěl nespravedlností, kdybychom ho nepochválili. Skutečný smysl chvály je jako obdiv, jejž si zasluhuje nebo vyžaduje umělecké dílo. Obdiv je správná, adekvátní, přiměřená lidská reakce na vynikající obraz, dílo, skutky, jméno. A jestliže takový obraz neobdivujeme, svědčí to spíše o naší zabedněnosti, nekulturnosti a necitlivosti a o tom, že o cosi velkého my i ti kolem přicházíme.
Bože, uč nás vidět, uč nás si všímat. Ať to s námi pohne, a nejen k chvále.