Po strašném provinění Izraele proti Bohu, kdy si udělal z toho nejhodnotnějšího materiálu býčka jako modlu, aby měl svého boha vždy po ruce a v mladické síle, stojí Boží lid před vyhubením. Jak daleko až ta jeho nevěrnost zašla! A nebylo to poprvé! Hospodin chce skoncovat se svým lidem a nazývá ho už jen tento lid. A Mojžíšovi nabízí, že požehnání zaslíbené třem praotcům Izraele dá místo jim jemu, který se nezpronevěřil. Z dějin by vymizeli Židé a nastoupili by Mojžíšovci. A přece Mojžíš Boží nabídku odmítá. Nerozjíždí si vlastní kariéru bez ohledu na druhé. Naopak, bojuje za Izrael a je vůči Hospodinu až drzý. Kořenem jeho troufalosti je to, že nespoléhá na vrtkavou izraelskou víru, ale na Boží zaslíbení a dobrotu. A ukazuje se, že Bůh není strnulý a uzavřený do našich představ, ale pohnutelný k lítosti. Víra, která počítá s Boží věrností, nachází slitování.
Na nás hříšných, Pane, se ukazuje tvoje slitování a tvoje láska. Děkujeme ti za Ježíše, kterého jsi dal za nás a který se za nás přimlouvá.