Navzdory svému provinění volá lid Boží ke svému Bohu a dovolává se smlouvy, kterou Hospodin s jejich otci uzavřel. Navzdory všemu jsou jeho lid, dílo jeho rukou, a Hospodin je a zůstává jejich Otcem. Celou svou bídu před ním vyznávají. Touží po jeho blízkosti a jeho lásce. On kdysi vyvolil jejich otce, aby byli jeho lid, a ta smlouva, kterou s nimi uzavřel, zavazuje i jeho, Hospodina. Na rozdíl od nás lidí Hospodin, náš Bůh, zůstává věrný a nezapomíná. Čeká, až se k němu s kajícím srdcem vrátíme. Přijme nás znovu za svůj lid. Dá nám druhou šanci nést ovoce, být svědky jeho lásky a milosrdenství ve světě, kam nás postavil. A dá nám k tomu i sílu a svého Ducha, nenechá nás bez pomoci, vždyť jsme jeho a jen my můžeme nést ovoce.
Hospodine, ty jsi nás učinil. Jsme tvoji, tak nás neopouštěj.