Kdy jsme vděční? Když si uvědomíme, že to, co máme, jsme mít nemuseli. Když si hluboce vážíme toho, kdo nám něco dal. Když víme, že jsme se nijak nepřičinili o to, co máme. Kdy nejsme vděční? Když bereme věci jako samozřejmost, jako něco, co jsme si zasloužili, oč jsme se sami přičinili a právem nám to patří.
Pane, odpusť, že nám zevšedněly věci tvého království, že zapomínáme na to, že všecko, co máme, jsme dostali. Že zapomínáme, že jsme byli vzdáleni tvé slávy a milosti, ale tys nás našel. Prosíme, otevři naše oči, abychom znovu viděli tvé skutky, tvé dary a pomoz nám otevřít naše ústa k vyjádření vděčnosti, kterou máme v srdci. Jsme si vědomi, že na svět jsme si nic nepřinesli a nic si neodneseme. Pomoz nám objevovat krásu a požehnání, které v sobě skrývá vděčné srdce.