Jób ještě pokračuje ve svém obdivu k Bohu. Věci, jež Bůh koná, jsou "nevyzpytatelné", a divy "nespočitatelné". Stojí tedy vůbec za námahu je zpytovat a sčítat? Jak se vztahují k mému nešťastnému životu? "Život mě omrzel," řekne Jób za chvíli. Stačí jen vědět, jak veliké věci Bůh dělá? Nejsou ty veliké věci a divy, ty projevy jeho nevyzpytatelné moci, vlastně jen projevy jeho nespravedlivého soudu a hněvu, jemuž jsem u něj propadl? Máme porozumění pro ty z našich současníků, kterým je Boží nevyzpytatelnost důvodem, aby s ním skoncovali. Co s Bohem, který je tak vzdálený naší každodennosti? Až tak daleko, že se nám začne jevit jako nepřítel našeho štěstí. Jób však s Bohem ještě neskončil. Hádá se s ním, zápasí s ním, vyčítá mu - ale zápasí s ním a vyčítá jemu a tím mu vlastně vzdává všechnu čest. Zápasí s Bohem - o Boha.
Pane Bože, prosíme, ať nás tvá nevyzpytatelnost neděsí, nesráží a nevede nás k tomu, abychom hledali pomoc jinde. Pomoz našemu zraku rozpoznávat tvé mocné činy a divy v našich časech a příbězích. Amen.