Při prohlídkách věcí, lidí, staveb nebo čehokoli jiného zapojujeme všechny své smysly, které máme k dispozici – zrak, sluch, čich, hmat. I rozum, zkušenost nebo svědectví jiných. A přece nedokážeme odhalit všechno. Když prohlížíme třeba byt nebo stavbu, obejdeme je dokola, prozkoumáme všechno uvnitř, prostudujeme plány a vyptáme se na historii. Ale stejně neodhalíme, jak to všechno funguje v různých podmínkách a situacích. A lidská duše? Rozumíme vůbec dobře sami sobě? Stvořitel zná všechno to „naše udělání“ zvenku i zevnitř. Rozumí nám, rozpozná i naše touhy, které jsme nikdy nikomu neprozradili. A laskavě nás zve k rozhovoru, k sobě. Bere nás vážně a nezlehčuje, co nás trápí.
Laskavý Ježíši, díky, že rozeznáváš i moje pohnutky a přijímáš moje vyjádření lásky k tobě.