Každý z nás spravuje nějakou zahradu. Pro někoho je to sbor, pro jiného církev, rodina, vlastní život, práce. Každá zahrada je takový Eden, který nám byl propůjčen na krátkou chvíli. Máme ji obdělávat s vědomím, že jednou budeme ze svého správcovství skládat účty. To po nás žádá Bůh. A že to není jednoduché, o tom svědčí příběh z ráje, kde první správci nezvládli pověření, které jim Pán Bůh dal. Čeho je ke správcovství třeba? Především věrnosti Pánu Bohu. Věrnosti jeho slovu zjevenému v Písmu. Věrnosti v zápase s pokušeními, kterým jsme v životě vystaveni. S Bohem nad nimi dokážeme zvítězit a dosáhnout toho, že naše zahrada bude krásná.
Pane, pomoz mi zůstat ti věrným v tom, co jsi mi svěřil.