Tento verš nám předkládá způsob, jak máme adekvátně reagovat na Boží spásný zásah. V pozadí stojí zkušenost, kterou mnohý z nás patrně již prožil. Jedná se o situaci, kdy chceme Bohu poděkovat za jeho vysvobozující zásah v našem životě, ale nemáme nic, čím bychom se Bohu mohli odvděčit. V takové chvíli si uvědomujeme, že před Bohem stojíme vždy s prázdnýma rukama. Nemáme mu co nabídnout, snad kromě zpěvu chvály, který je nám Písmem nabídnut jako cesta díkuvzdání milá Bohu.
Hospodine, dávej nám všímat si tvých spásných zásahů v našich životech, ať tě za ně smíme chválit.