Kdysi mi jedna osoba církevně zkušenější řekla, že pochybovat o Bohu je hřích. Že je to známka slabé víry. Dodnes si nemyslím, že to je pravda. Pochybovat je lidské, přemýšlet o Božím záměru a zvažovat svou víru je správné. Podle mého názoru je to známka silné víry. Pochybnosti totiž skutečnou víru neoslabí, ale posílí. Pokud se bojíme pochybovat a zkoumat cesty, po kterých jdeme, není naše víra dost silná. Kdo nepochybuje, bojí se, že to jeho vírou otřese. A tak věřím, že je správné zvažovat všechno, co nám je postaveno do cesty, protože jen tak poznáme, co je skutečně od Boha. Od Boha vždy přichází světlo, které tímto rozvažováním můžeme nalézt a následovat ho. Jen díky němu nikdy nezůstaneme ve tmě.
Milosrdný Bože, dej, ať zvažuji všechny své cesty a ať tě v nich nalézám.