Závěr 53. kapitoly starozákonní knihy proroka Izajáše je trochu zavádějící. Pokud si nepřečteme celou kapitolu, mohli bychom z něj získat dojem, že trápení odchází snadno a bez nějaké větší námahy je hlubokým zdrojem, z něhož se může sytit naše duše. Všichni ale víme, že to tak není, a již zmíněná kapitola nás rovněž poučuje o něčem jiném. Dokud jsme zde na zemi, zažíváme mnohá trápení, která nás drtí a pokořují. V každém trápení je však Hospodin s námi, poslal Krista, aby za nás zemřel; jak by nám spolu s ním nedaroval všechno?
Bože, dej mi sílu vzít dnes svůj kříž a následovat tě.