Je zázrak, když dokážeme už dnes žít tím, co má teprve přijít, co se má v budoucnu zjevit. Je málo těch, kteří jsou myslí vždy u Krista, hledí na jeho slávu, těší se budoucností, přesto, že tady žijí náročný život, obtížený nemocí či stářím a snad i nedostatkem některých důležitých věcí pro život. To však je tím nejlepším svědectvím, když je na nich vidět, že s Kristem žijí a tento svět přemáhají jeho Duchem. Že očekávají to "co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, co člověku nikdy ani na mysl nepřišlo." Ale jim to už Boží duch zjevil! Oni už nepotřebují důkazy o víře, nemusíme je přesvědčovat, proč a jak se stát křesťanem. Ti už dnes žijí svůj duchovní život v Kristu a s Kristem. I my hledejme uprostřed starostí a problémů, Kristovu tvář každý den, aby se již tady na zemi stal jediným smyslem našeho života.
1Tm 1,1-8(9-11) * Jb 2,1-10 nebo Tóbiáš 1,11-25