Bůh není ke svému stvoření lhostejný. Jako pečující Otec na nás dohlíží. Vidí naše úspěchy i naše pády. Díky své nepodmíněné lásce ke všemu stvoření nás vždy zas a znova zve do své otevřené náruče. Dává nám také jistotu, že i když sejdeme z cesty, nenechá nás ztracené. Patříme-li do jeho stáda, pak se Ježíš jako dobrý pastýř vydává hledat každou svou ztracenou ovečku, aby ji přinesl na svých ramenou zpět. Zná naše slabosti mnohem lépe než my sami. Proč bychom tedy měli hledat životní jistotu jinde než v Bohu samém?
Bože, děkujeme ti za nekonečnou trpělivost, kterou vůči nám projevuješ. Prosíme, dej, ať jsme jí hodni.