Žalmista pochopil, že skrze zrak může do života člověka vcházet pokušení k hříchu. Nemodlí se, aby oslepl, ale aby měl sílu odvracet pohled, který mu může uškodit. Všichni, kdo máme zdravé oči, si neumíme představit, že bychom přišli o zrak a najednou se ocitli ve tmě. Tomu velmi dobře rozumíme, jenže zároveň do tmy dobrovolně vstupujeme, když se díváme na to, co je sice krásné pro oči, co zaujme a vzruší naše smysly, ale současně svádí k hříchu. Učme se od žalmisty a spoléhejme na sílu, kterou dostáváme od Pána, když se upřímně a opravdově modlíme.
Pane Ježíši, prosím, odvracej mé oči, ať nehledím na to, co mě vede do tmy.