Milosrdenství a slitování chybí nejen ve společnosti, ale občas i mezi věřícími. Snad proto, že o víře, lásce a naději se dá mnoho mluvit. Ovšem opravdu se slitovat, to chce praktický čin. Znamená to nepohrdat těmi, kdo jsou slabí, třeba i selhávající. Umět se ponížit. A to chce odvahu, pokoru, protože pomáhat druhým, věnovat se potřebnému člověku, to něco stojí, minimálně energii a čas. A výsledkem často bývá nevděk nebo nepřijetí nabídnuté pomoci. Ale ten, kdo ví, že tím, že se slituje nad druhým člověkem, vlastně ctí Boha, nic velkého od lidí neočekává, neboť ví, že odměnu má v nebi.
Pane Bože, děkuji ti, že ses slitoval i nade mnou, a prosím o odvahu, pokoru a sílu slitovat se a pomáhat druhým lidem.