Když byly našemu prvorozenému synovi asi dva či tři roky, nastal problém v komunikaci s ním. Přestože si hrál ve vedlejším pokoji, na moje volání vůbec nereagoval. A zřejmě to nedělal úmyslně nebo z neposlušnosti, možná v tom byla troška roztržitosti. Udělal jsem s ním jedno cvičení, které ho velmi bavilo: postavil se za roh stěny nebo budovy, kde nebyl vidět, a pak jsem na něho volal. Jeho jediným úkolem bylo odpovědět: „Tu jsem.“ Brzy vše pochopil a zvládl. Možná i na nás Pán občas takto volá. Je otázkou, zda jsme schopni slyšet a také zareagovat. Možná potřebujeme také nějaké cvičení.
Pane, pročisti náš duchovní sluch, ať slyšíme tvůj hlas a odpovídáme na něj.