Bůh v Ježíši Kristu nabízí spásu všem – spasení je pro každého. Tato Boží nabídka však potřebuje naši lidskou odpověď, kterou se přijímá – věřícího. Člověk sice může Boží volání slyšet, ale klidně jej může oslyšet: slovo od Boha se mu nemusí stát slovem Božím, poněvadž se text nepotká s kontextem, protože je člověk duchovně hluchý – pro relativní nadbytek dneška nebo proto, že si náboženské otázky odmítá vůbec připustit, pustit k tělu. A o tom mluví Starý zákon: Bůh potřebuje „duši znavenou a tesknící“, jelikož jen taková si žádá potěchu, a tudíž může být potěšena…
To krásně doplňuje Nový zákon: „Když je nouze nejvyšší, je nám Bůh nejbližší“ – to dobře věděli celníci a jiní hříšníci: My jsme ztraceni, nám pomůže jedině Boží milost. Kéž bychom tak smýšleli i my.
Pane, buď milostiv mně hříšnému.