Útěšná slova prorokova o Boží ochraně rozhodně nesmí být považována za lacinou útěchu. A už vůbec ne za knížecí radu. Mužové (i ženy!) Boží vždy nesli úděl svého lidu v dobrém i zlém. Někdy si i stýskali, ba hořekovali. Jejich Pán, ten, který je povolal do služby svědeckého slova, je přitom rozhodně nešetřil. Právě ten, kdo nese tíhu dne, dobře ví, co říká a proč to říká - Boží záštita mívá často velmi zvláštní, ba někdy i tajemnou povahu. Chodit po Božích stezkách a držet se jeho příkazů rozhodně není úkol pro neotužilce a naivky.
Bože, ty mne znáš líp než já sám sebe a víš, co unesu. Prosím, ať vidím naději i tam, kde se stmívá.