Někdy si nevidíme na špičku nosu. Myslíme si, že církev začíná a končí v městě, kde žijeme, v kostele, kam chodíme. Do svých úvah možná zahrneme ještě naše hlavní město s jeho katedrálou, případně Boží zemi se Zdí nářků. A mezi tím: hic sunt leones, kde nic tu nic. Jenomže Hospodin své jméno vyvyšuje tam, kde chce on, i tam, kam naše představivost nedosahuje. Třeba i u souseda za vysokým plotem, u prodavačky v supermarketu, u dělníka ve fabrice nebo dopravního policisty v bílé čepici.
Panovníku, osvobozuj mne od mé omezenosti, sebestřednosti a ekumenické nevstřícnosti - vždyť ty dáváš svítit svému slunci na dobré i zlé a tvé milosrdenství přesahuje všechny meze.