„2001: Vesmírná odysea“ od S. Kubricka. Na pozadí vesmírné pouti zde zaznívá symfonická báseň R. Strausse na námět knihy F. Nietzscheho „Tak pravil Zarathustra“. S dobýváním kosmu máme spojeno osvobození od všeho předchozího, tolik lidského, co nás drží při zemi. Pyšný Nietzsche a jeho samolibý perský žrec! Dálka nás vábí stejně jako zapuzení dosaženého.
První tóny lidské skladby mimo domovskou planetu zazněly již v roce 1969. N. Armstrong nechal na Měsíci zaznít symfonii A. Dvořáka „Z Nového světa“. Skladba z roku 1893, jíž český rodák Novému Yorku, svému novému domovu, vtiskl pečeť ušlechtilé lidské kultury, je voláním po domově ztraceném, vzdáleném, opuštěném. Čím je New York vůči Vysoké u Příbrami? Přes všechnu vůni dálek je to ztracený domov, který hledáme a který na nás dychtivě čeká.
Milovaný, ty tolik vzdálený Otče, celý vesmír, bohatství dálek, každý strom, co dává bezpečí, i lichotky trhovců, které povzbudí, to vše si ponech, jen mne od sebe neodpuzuj.