Mojžíš žije mezi lidmi jiného národa. Nad lidem, z něhož pocházel, takříkajíc zlomil hůl. Měl svou vlastní rodinu a Egypt byl již dávnou minulostí. Přesto si k němu našel cestu Bůh jeho předků. Bůh jeho sester a bratrů, od kterých odešel, aby žil jiný život. Oslovuje ho Bůh, který má plán pro jeho život, pro Izrael i pro celé lidstvo. Před Božím plánem se nedá utéct. Vždycky nás dožene touha po něm, po jeho lásce a odpuštění. Bůh dokonce čeká, že dáme té touze prostor, a vychází nám vstříc. Ukazuje nám, že tady pořád je. A je jedno, zda jsme pastýři jako právě tehdy Mojžíš, nebo jsme prodavači, automechaniky, lékaři… Bůh je tady pro nás a chce nás pozvat do své svatosti.
Děkuji ti, Pane, za to, že máš s námi trpělivost a že nás voláš, stále znova a znova, ke svému svatému jménu.