Miloš Kopecký si jednou zapsal do deníku: "Prožil jsem v poslední době opět fázi nejtěžší deprese, nelidská muka. Jen jsem ležel a civěl do stropu, v srdci nekonečnou úzkost a žal, ústa vyprahlá. A co bylo vskutku nejhorší - únava, únava, neschopnost vstát a dojít na záchod. Jediná útěcha: existuje smrt! Jen jsem se děsil, aby při mé smůle, snad přece jen neexistoval nějaký posmrtný život!" Děsivá představa budoucnosti bez Krista. Každý však může přijít ke zdroji života a získat nový smysl svého bytí, naději, která nezahanbuje, radost, která nevysychá, pokoj, který převyšuje lidský rozum a Ducha, který nás zmocňuje k dobrým skutkům a schopnost žít vítězně každý den svého života. Slyšíš ten nádherný hlas Ježíše Krista, který se vemlouvá: "Co chceš, abych udělal?" On může změnit tvou děsivou bezradnost, prázdnotu či beznaděj! Co mu odpovíš?
Zj 2,12-17 * Iz 43,1-7