Dnes slyšíme, že Božím učedníkem se člověk nestává svou mimořádnou zbožností, kázní a pílí - ale milostivým působením Božím. Proto Bohu díky, že můžeme i my, i ty i já, podepřít někdy slovem někoho unaveného. A že v ruchu každodennosti zase uslyšíme a chceme slyšet jeho jemný a tichý hlas. Ale potřebujeme k tomu stále sledovat i Pána Ježíše. Vždyť i on, milovaný syn Boží, než nastal nový den jeho náročné služby lidem, "vstal časně ráno, ještě za tmy, a vyšel z domu, odešel na pusté místo a tam se modlil". Poodešel stranou z domu lidí a služby, aby prosil o jazyk a uši učedníků.
Hospodin dává i tobě jazyk a uši učedníků, abys mohl unaveného podpírat slovem a aby ses v ruchu dne stal vnímavým k jeho tiché vůli - ale na tobě je, abys o to stál a prosil.
Dobrý Bože, pomoz mi vycházet ti zavčasu vstříc v modlitbách, když i mně chceš dávat slova i sluch svých učedníků. Amen.