Jóšafatovo Judsko je jako vlnící se moře.. Na jedné straně se král Jóšafat strká do spojenectví s izraelským králem Achabem, na druhé straně zařizuje velice prozíravě správu své země. Rozvíjí soudnictví ve městech a u nejvyššího soudu odděluje věci náboženské od občanských a správních. To neumí ani dnešní církevní soudy. Biskupové rozhodují všechno, ač mnohému nerozumějí. Pán Bůh Jóšafata nepředstavuje jako ztracence pro jeho nemoudrost. Kárá jej a jedná s ním. I s námi jedná. Jóšafat pak povzbuzen zařizuje soudy, u nichž lpí na neúplatnosti. Jakže?! Úplatky i tehdy? Vždycky to bylo stejné, přesně tak jako v dnešních parlamentech a na dnešních soudech. Dobrý soud je záležitostí charakteru soudce. I soudce bude stát před Hospodinem. Počítaje s tím, musí jednat řádně. V opačném případě sám strpí soud. Prosme:
Hospodine, dej nám dobré vládce a soudce, kteří by se tě báli. Jde nám o naši vlast! Amen.