Hospodin dal svému lidu dobrá nařízení ohledně bohoslužebných rituálů. Izrael je měl přesně dodržovat. Neměly se však stát automatickým, bezmyšlenkovitým, bezcitným a od ostatního života odcizeným aktem. Jestliže se tak dělo, přicházeli proroci s burcujícím kázáním. Sem patří i první kapitola Izajášova proroctví. "Ať se modlíte sebevíc, neslyším. Vaše ruce jsou celé od krve" (Iz 1,15b). Kvůli bohoslužbě odcizené od spravedlnosti všedního života se Hospodin rozhněval. Jeho hněv neústí na prvním místě do trestu, ale do prorockého kázání. Izajáš volá k dvojímu. Jednak k pokání - "Omyjte se, očisťte se..." (Iz 1,16a), jednak ke skutkům spravedlnosti a milosrdenství - "Učte se činit dobro. Hledejte právo..." (Iz 1,17a).
Pane Bože, uč mne slavit tě při bohoslužbě radostným a vděčným srdcem. Pomoz mi zároveň hledat právo a přinášet druhým dobro. Amen.