Pokorný a zbožný člověk si je vědom Boží iniciativy a jeho působení v tomto světě. Z toho pak vyplývá nejen styl uvažování, ale i život jedince se všemi jeho aspekty. Kolikrát zažíváme tak rozporuplné věci, se kterými si neumíme poradit, vstřebat je, natož přijmout. Tolik potřebujeme někomu důvěřovat, svěřit se! Našim myšlenkám a vzpomínkám, byť někdy tíživým, dává vědomí Božího zájmu o nás tolik potřebný pokoj. Bez naděje bychom zůstali obklopeni prázdnotou a bezradní. Volání žalmisty potvrzuje, jak nosným zážitkem je zakoušení Boží lásky a milosti. A proto se nezdráhá prosit, lkát, křičet zas a znovu se vší živelností, z hloubi duše. Odpověď je pro něj ve světě chatrných jistot nejcennějším vodítkem, útěchou a požehnáním.
Děkujeme ti, Bože, za dar pokoje a za nové příležitosti začínat znovu, s čistou myslí a bez obav.