Nelíbí se nám, když se soudce dá přemluvit a svoje spravedlivé rozhodnutí změní. Když obžalovaného lituje. Evidentně mu tak nadržuje. Spravedlnost přece musí být! Na tom trváme, hlavně když jde o ty druhé. Jak je to ale s námi před Božím soudem? Nebudeme nakonec moc rádi, že se za nás také někdo přimluví? A že máme Boha, který se dá přemluvit, aby spravedlivý trest nevykonal? Důležité je ovšem také to, na co se dá apelovat, čeho se můžeme u Boha dovolávat. Nejsou to žádné omluvy nebo bagatelizace našich vin. Před Hospodinem platí jen přiznání vlastní slabosti a důvěra v jeho milosrdenství.
Jediná naše naděje je v tom, Hospodine, že ty jsi dobrý i k nevěrným a zlým. Prosíme, smiluj se nad námi.