Izraelci si vždy vyprávěli o tom, co Bůh udělal pro osvobození jejich předků, otcové to vyprávěli svým dětem při slavení hodu beránka. I my máme své příběhy, své „útěky z Egypta“. Mají jiné okolnosti, podobnou beznaděj, ale stejného Vysvoboditele. V naší rodině si připomínáme, jak nám Bůh opatřil bydlení, pro nás zázračným způsobem. Pro nevěřící lidi kolem, včetně našich příbuzných, to bylo jen velké štěstí. Pro nás to byl skutek Boží péče, prozrazující zároveň i jeho moc. I v našich obyčejných dnech, plných všech drobných událostí, potřebujeme rozpoznávat dobrotivou ruku Boží. Zejména v těch dnech, které bývají bolestné a plné starostí. Radost z vysvobození se pak projeví sama.
Někdy nevidíme tvoje skutky vykonané pro nás, Otče. Když se nám však oči otevřou, jásáme nevýslovnou radostí.