Hrnčíř vezme hroudu hlíny, hněte ji jako těsto, pod rukama mu vzniká nádoba, která bude sloužit k dobrým věcem: bude se s ní chodit pro vodu, budou z ní pít, bude v ní uchována potrava. Hrnčíř ví, co dělá, je trpělivý. Z neforemného kusu pod jeho rukama vzniká originální předmět ladných tvarů.
Prach jsi a v prach se obrátíš, ale Hospodin na nás pracuje jako hrnčíř. Dává našemu životu formu a obsah. Ať je naše výchozí pozice jakákoli, ať nás v životě potká cokoli, Bůh trpělivě hledá tvar, zkouší to s námi znovu a znovu. Tvoří jedinečnou nádobu se vzácným obsahem. Smysl nedává bránit se tomu a vzpírat, nýbrž hledat jeho rukopis a originální tvar svého života.
Děkuji, že jsem v tvé ruce. Otevírám se tvému působení a prosím: Ty sám na mně pracuj. Svým slovem, tím, co mě potká ve shonu dne i během spánku v noci.