To je nádherná linie. Kdybychom tato slova zkusili přečíst nahlas a rychle, možná by se nám z toho zamotal jazyk. Linie, o které je zde řeč, začíná u mě a táhne se až k mým vnukům. A tato linie je zdrojem naděje. Mám naději, že to, co je v životě důležité, co je pro mé směřování zásadní a co je třeba každý den uplatňovat v praxi, lze a je třeba předávat dál. Je to také linie důvěry. Jsem si jist, že mi bylo svěřeno něco kvalitního: slovo, na které se mohu spolehnout, ačkoli se možná nedožiji jeho naplnění. Tato překrásná linie svědčí i o tom, že se mohu spolehnout také na toho, kdo mi tato slova zvěstuje, neboť on má s člověkem svůj záměr.
Nebeský Otče, pomoz mi důvěřovat ti natolik, abych tvé slovo proměnil ve skutek poslušnosti.